Vážně, někdy si nejsem jistá, jestli se mi moje hloupost zdá, nebo ne. Mám nehorázný talent šlapat si po štěstí. Jakmile potkám někoho, s kým mi je jako s nikým, prostě to nějak poseru. Teda...donedávna se to posíralo samo, ale asi jsem si na to tak zvykla, že když se nic neděje a protějšek je perfektní, prostě si to poseru sama, že jo. 

Co to zase melu za sračky.

Nic.

Dlouho jsem sem nic nepřidala, což je věčná škoda, protože tenhle blog je část mého dřívějšího já...
a podle toho jak poslední dobou blbnu bych v tom měla pokračovat, asi bych si totiž KONEČNĚ měla vytřídit myšlenky.

Dobrák od kosti je dobrá volba, myslím.
Protože při It must have been love bych nevím co dělala. Nechci to vědět. Máme v mrazáku flašku.
 

http://www.youtube.com/watch?v=4bo9JvQBYlM

Dneska je tak debilní den. Jděte spát, děti...

Slza padla na římsu okenního rámu. Prázdno a klid. Bylo krátce po páté hodině ranní, zlaté slunce již vycházelo a  on jen tak seděl opřený o opěradlo židle a nohy měl na topení. Věděl, že vše je ztracené. Seděl jen tak opřený o opěradlo židlo a bylo pět minut po páté.

Čas plynul jako vítr venku. Byl jako vánek, protože ten se také nedá zastavit, třebaže ho ani nepoznáš. A přesto je

Tohle není ani tak stylisticky zajímavý článek, jako spíš nutnost vypsat se zase z něčeho.
(

Samotné se mi to nelíbí, ale vzhledem k tomu, že jsem již dlouho nic nenapsala, za což se omlouvám, alespoň něco. :) 

Obdivuje krásu borovic,
obrovskou až ho to leká
a z jejich zelených jehlic,
déšť plynule stéká.

Mlha zakryje kopce,
kůry nasají vodu,
křoviny zakryjí lovce,
pěšiny pak zavedou ho domů. 

Začíná se stmívat,
neutichá

Ne. 
Nedá mi to a musím navázat na článek Lady A. o naší oslavě těch nejvíc slavených naroznenin ever. Osmnáct. 
(Ééé, jo čtenáři takový menší detail-jsem dospělá.)
Ta oslava byla báječná. přišli nám popřát lidé, u kterých by jste čekali tak maximálně sakrastický úšklebek. Jak už to tak bývá, ty nejsilnější a nekrásnější momenty se těžko popisují...Vyjmenuji alespoň pár

 Povídka, která neurazí, ani nezaujme. Příběh ze života, ale přece vyjímečný. 

Celý večer byl potažen zvláštní mlhou. Silonky se jí posouvaly dolů a v podpatcích už si odvykla chodit. Šla na ples.
Venku byla zima, ale ji hřála tréma. Příjemná, ale pořád tréma, která jí spolehlivě třásla koleny. Čekal ji tam mladík, pro kterého zkrátka má slabost. Měl přijít se svým kamarádem

Nová povídka! Akce! Když přečtete ihned, získáte od nás možná když se mi do toho bude chtít) i další díl zcela zdarma! Když do pěti minut, tak se na tom nic nemění. 

 Don't cry, tonight...Znáte ji? Je pěkná...

Dnes jsem hroznej pesimista. Respektive už dlouhou dobu, ale teprve teď si to uvědomuji na plné pecky...Díky tomu výbornýmu nápadu zhubnout ještě víc, než bylo třeba, teď dva roky postrádám to, díky čemu se dívkám v období puberty říká dospívající a nemyslím změny nálad, ty mi vážně nechybí. 

Zní to bizarně, ale jednou bych chtěla

 No ty vole. 
Už mám těch svých snů až po uši.
Pardon, přes vánoční svátky jsem nejen přibrala a zlenivěla, ale je ze mě ještě větší sprosťák. (Prostě holka jako lusk)
Ale věřte mi, tentokrát má mé nadávání důvod.

Nejen, že se mi zdá, jak jeden z mých nejlepších kamarádů skáče ve dveřích Sex shopu a křičí: "Mně je už osmnáct, já už můžu ven a zpátky, ven a

 Ale ne, už zas?
Zklamu vás, nechci psát o volbě prezidenta. 

Toho je všude hodně a jestli máte svého favorita, jste šťastní lidé, kteří názor nezmění. Jestli ne, tak se podívejte na nějaké ty kampaně a vyberte si sami. I když je to jako by jste se přehrabovali v pytli se shnilými cibulemi a hledali česnek. Nic tak aromatického, z čeho bych si sedla na prdel v nabídce proste