"...Jonas pilně trénoval na poslední závěrečnou etapu výcviku...měl před sebou těžký start" pokračoval Tomáš v předčítání. Seděl na měké sedačce v jejím pokoji a ona seděla na něm. Dívala se mu na tvář jak četl a snažila se vníma text. Ruce položené do klína hřály vlídností. Neřekla Tomášovi, co se stalo mezi ní a Pavlem, co jí minulý den řekl a ani co napsal. Pavel byl prostě teď několik

Světelnou rychlostí doháním krátkou pauzu v našem putování v nekonečnu.
Ale i v nekonečnu něco končí...
a něco začne.
Mléčná dráha se má pít pomalu a se skořicí.
A nebo postačí čaj.

Další pokračování nekonečna.
Vychutnávejte malými doušky.
Vaše Wouaf.  

Minuty s ním se zdály sekundami. Tak rychle ten čas utíkal a přitom si do paměti vrývala každý detail. Šli spolu vedle sebe. Bok po boku,

aneb pokračování povídky...
V naší mléčné dráze to začíná houstnout.
Zatím zahustíme novými tvářemi, novými místy...
Jak do toho zapadnou  Kamila a Tomáš?

 Blikla zelená a dav lidí se pomalu rozešel vstříc druhému břehu silnice. Kamila se zadívala na manšího kluka držícího se kraje máminého kabátu a skákajícím jen po bílých

aneb úvod k nové povídce-
zatím mě napadá jen takové jednoduché pokračování, takže i pro mě bude překvapení jak to celé ještě bude.
Pokud mě teda něco napadne. 
Když si to tak po sobě čtu, vypadá to jako nějaká strašná romantika, takže tomu možná dodám drama-
a možná taky ne.
Hlavně vás