aneb článek v kostce. (Totiž když si to tak po sobě čtu, vůbec to nedává smysl...)
Vlastně jsem tak trošku zahradničila. Jezírko, schody, chodníčky....nic převratnýho;) Každopádně z toho mám vážně radost. Totiž, když vidíte výsledek namáhavé práce, uklidní vás to....Asi ode mě čekáte články, které zas budou obsahovat slovo ško*a. Ale nebojte, snažím se zachovat si

 Heh, ani ten blog nemám tak dlouho a už jsem se s ním neskutečně zžila.
Tuhle mě napadlo se podívat do archivu..jen tak. Vlastně je to celé jako jedna povídka o mě.  Vlastně blog je takový román, kde jste vy ti hlavní. No ale některé věci v určitých kapitolách ještě nejsou objasněny...
Jako třeba-našla jsem článek "Mor

 Jak bych to...
Někdy se ocitnete v situacích kdy vám nohy ztěžknou, srdce se sevře a dech se zastaví. Proč a kdy je otázka osudu. 
Někdy si říkám, že ten "osud"...(Víte někdo co to vlastně je?) že ten osud se ze vteřiny na vteřinu změní. 

A dneska to bylo něco podobného.

Před

 ...To je vedro.
....
No dobře, říká se, že člověk má začít vždy optimističtěji, než zamýšlí. Začnu tím, že mi strašně začalo chutnat ovoce všeho druhu...Ne, že bych ho předtím nejedla...Ale zkrátka čokoláda byla čokoláda. Asi je to tím, že se mi převařuje mozek a s ním spojené chuťové centrum. 
Začínám fantazírovat, že bych vlezla do umyvadla (víte, v naší multifunkční

Holla!
Dala jsem si dlaně k sobě a nabrala plnou hrst prázdnin, které mi pomaličku propadají mezi prsty..Ale než propadnou, tak si každý jejich zrnko koukejte užít! Nabrali jsme si víc, než dost. :)
Abych pravdu řekla, ani nemám žádné novinky. Píšu jen proto, že se mi chce a po pravdě nemám co dělat...to je boží! 
Navíc

Olé. Abych vás uvedla do děje mýho prožívání, víte, mám jedno místo,...který mám vážně ráda. Tak nějak mu říkám "domov" ..i když tam jsem v průměru šestinu roku.
No a těm inteligentnějším právě došlo, že tam ted jsem :D ... 
Aby jste rozumněli. Je tu les, louka, tráva, sluníčko, skvělý lidi, slimák, kedlubny, eletrika,

Rozhodla jsem se vám zveřejnit další jednorázovou povídku...Jiná, než obvykle. 
K úvodu to bude tak všechno. Kdybych měla vyprávět děj jednou větou, zněla by "Zázraky se dějí, a ne že ne!"

Eragon. Šest písmenek, který mi před pár týdny dávaly dohromady jen jakosi knížku, ale nic k tomu. Dneska od toho neodtrhnu oči.
Jinak se musím pochlubit, dnes jsem vařila oběd! Ha...!
Nic zas tak zajímavého, ale při mé lenosti jsem na sebe celkem hrdá. Chutnalo to naprosto příšerně, ale prý se to dalo sníst...
Abych to upřesnila, měly to být kuřecí medailonky na víně s broskvemi

Jisté kamarádky mi poradily, ať se s tím "výtvorem" pochlubím na blog. Celkem jsem o tom přemýšlela a ono ano..Máte to tady :) Takže tři dva jedna vypněte monitor a ádié-

Už to tak je. Dnes je 30.4. -  "čarodějnice".
Pro někoho svátek. Pro někoho pátek. Pro někoho příležitost oslavovat.
Pro každého to něco je, stejně jak pro každého, tak i pro mě. Před dvěma lety jsem totiž poznala. Jakože face to face. Jakože opravdu. Jednoho fajn fajn fájn kamaráda.
Taky si pamatujete ty okamžiky, kdy jste někoho