...To je vedro.
....
No dobře, říká se, že člověk má začít vždy optimističtěji, než zamýšlí. Začnu tím, že mi strašně začalo chutnat ovoce všeho druhu...Ne, že bych ho předtím nejedla...Ale zkrátka čokoláda byla čokoláda. Asi je to tím, že se mi převařuje mozek a s ním spojené chuťové centrum.
Začínám fantazírovat, že bych vlezla do umyvadla (víte, v naší multifunkční výbavě věcí na chatě nám chybí bazén).
Ale hned tenhle geniální nápad zavrhuji, protože bych musela udělat krok ke koupelně a to by nemuselo vůbec dopadnout dobře! (sprcha je ještě dál.)
Včera večer jsem navíc měla neúprosnou chuť sportovat (ano, ano; už to jde se mnou vážně zkopce) a tak jsem se vydala na brusle.
Dámy a pánové to byla nádhera :) Ne; nedlám si srandu... Vážně ne!
Jela jsem na totálně hladkým povrchu cyklostezky a naproti mě byl západ slunce. Tak trochu jsem na pět minut oslepla a řinula si to teplým přívalem vzuchu pár desítek metrů...ale po chvíli si člověk zvykne a připadáte si....báječně. Volně, svobodně. Až na to, že jsem byla v bílém, jsem si připadala jak bláhová slepá Esmeralda.
Jisté je, že jsem si naběhla na pořádnej úpal.
Mimochodem. Začínám číst horoskopy a v některých věcech...zkrátka to přesně a dokonale sedí!..skoro.
...
Zdá se mi to, nebo je ještě větší vedro, než když jsem to začínala psát?
...
*velice otráveně, unaveně a vyčerpaně* WOUAF!