Wouaf | Wouaf!

 Heh, ani ten blog nemám tak dlouho a už jsem se s ním neskutečně zžila.
Tuhle mě napadlo se podívat do archivu..jen tak. Vlastně je to celé jako jedna povídka o mě.  Vlastně blog je takový román, kde jste vy ti hlavní. No ale některé věci v určitých kapitolách ještě nejsou objasněny...
Jako třeba-našla jsem článek "Mor

 ...To je vedro.
....
No dobře, říká se, že člověk má začít vždy optimističtěji, než zamýšlí. Začnu tím, že mi strašně začalo chutnat ovoce všeho druhu...Ne, že bych ho předtím nejedla...Ale zkrátka čokoláda byla čokoláda. Asi je to tím, že se mi převařuje mozek a s ním spojené chuťové centrum. 
Začínám fantazírovat, že bych vlezla do umyvadla (víte, v naší multifunkční

Olé. Abych vás uvedla do děje mýho prožívání, víte, mám jedno místo,...který mám vážně ráda. Tak nějak mu říkám "domov" ..i když tam jsem v průměru šestinu roku.
No a těm inteligentnějším právě došlo, že tam ted jsem :D ... 
Aby jste rozumněli. Je tu les, louka, tráva, sluníčko, skvělý lidi, slimák, kedlubny, eletrika,

Eragon. Šest písmenek, který mi před pár týdny dávaly dohromady jen jakosi knížku, ale nic k tomu. Dneska od toho neodtrhnu oči.
Jinak se musím pochlubit, dnes jsem vařila oběd! Ha...!
Nic zas tak zajímavého, ale při mé lenosti jsem na sebe celkem hrdá. Chutnalo to naprosto příšerně, ale prý se to dalo sníst...
Abych to upřesnila, měly to být kuřecí medailonky na víně s broskvemi

Už to tak je. Dnes je 30.4. -  "čarodějnice".
Pro někoho svátek. Pro někoho pátek. Pro někoho příležitost oslavovat.
Pro každého to něco je, stejně jak pro každého, tak i pro mě. Před dvěma lety jsem totiž poznala. Jakože face to face. Jakože opravdu. Jednoho fajn fajn fájn kamaráda.
Taky si pamatujete ty okamžiky, kdy jste někoho