Komentáře k článku: Úplně úplný úplněk
zlomenymec: Jestli tě to potěší, já jsem taky pod normálem, a to jsem muž :D A jím skoro pořád o__O
ladyalisell: Drahá Wouaf,
vím, o čem mluvíš, takže si ještě k tvým smíšeným pocitům můžu přičíst svoje dřívější zděšení nad tvým podnormálem... chtěla jsem ti jenom říct, že ti lidé, kteří si myslí, kdoví jak nejsou chytří (viz tvoje doktorka a jiní-jistě si doplníš) když ti řeknou 'jsi tlustá'. Pochop, tito lidé to buď nemají v hlavě v pořádku a nebo prostě nepřemýšlejí - v jiných případech to nejsou opravdoví přátelé :)
Vím, že teď (a vlastně i předtím) spořádaně jíš, takže mi jen nezbývá než držet ti palce ;)
valkyra: tak to tě obdivuju. mně někdo říct nežer tak má smůlu :D snad se teď dostaneš na takovou váhu, aby ti to vyhovovalo :)
Mimochodem jsem se chtěla zeptat, zda si tě mohu zase přidat do přátel :)
koktejlka: Tak já teda nevím, jo.. ale mně osobně se to zdá trochu pochybný. Proč je tak důležitý, kolik člověk váží?
Když odsuzuješ to, že se lidé snaží být nějací, proč to taky děláš? Jasně že proto, že toi to řekla doktorka. Ale vnitřně? Není jedno, jestli máš dvě kila navrch(pomyslný..) nebo ti dvě chybějí?
Chápu, že to asi není to, co chceš slyšet, promiň mi to. Já osobně měřím 162 a půl centimetru a vážím 51 kilo a nevím, nikdy jsem se nikoho neptala, jestli mi něco přebývá, nebo ne. Bavím se stejně s kamarádkou, která má nohy jako vidličky, jako s blondýnou, co nosí o tři čísla(nebo já nevím o kolik) větší kalhoty. A je to jedno.
Podle mě jediný dva momenty, kdy může člověku vadit, že vypadá tak, jak vypadá (tudíž teď mluvím o vzhledu, ne o nad/podváze, co ohrožuje zdraví), jsou buďto když se dívá do zrcadla a čeká, že uvidí něoco jinýho, nebo když se srovnává s někým jiným, HEZČÍM. A otázka je, jestli to máme zapotřebí.
Ano, koukám se do zrcadla, ano, měním si trika a ano, občas se zvážím. Berte tohle jako takové úvahy a vrtáky, co vlezou do hlav a vrtají. Protože něco na tom asi je..(taky nejsem zdaleka první, koho to napadlo, che)
koktejlka: ... teď tak koukám, že otázku "máme to zapotřebí" si přesně použila v tom předchozím článku. :) Tak se omlouvám, tahle shoda nebyla úmyslná.
(ale je to dobrý!:D)
wouaf: Já s tebou souhlasím a vlastně to tak doufám i vyplívá z článku.
Sama ale tohle všechno dělám a hodnotím, jak jsi napsala, ale to neznamená, že mě to neštve. Ba naopak a právě proto se to stává středem mnoha mých povzdechů.
Potom, u mě to byla právě otázka nadváhy a momentálně i podváhy, takže se to řešit MUSÍ nikoli může. Jinak s tebou naprosto souhlasím, že pokud je člověk jakš takš v normě, je to úplně putna jestli přibere za Vánoce dvě kila nebo ubere dejme tomu sportem jedno. Stejně tak jako neurčuje hodnotu člověka míra centimetrů.
Stejně ale alespoň já přiznávám, že často se na vzhled dívám. Jenže musím i dodat, že často kriticky k sobě, ale kladně k ostatním, což je sice taky špatně, ale myslím, že takovej zloduch vůči jiným zas nejsem. :D
Nevím, montovat se v tom mi asi není určeno. :D Primárně teď musím přibrat na nějakou tabulkově normální váhu a až budou všichni spokojený, udržet si ji.
Což bude problém.
boudicca: A to tě doktorka postaví na váhu a řekne vážíš tolik a tolik, to je málo/moc? Nebo aspoň zohledňuje obsah svalové hmoty, tuků etc.? Postav vedle sebe dvě stejně vysoké slečny, závodní sportovkyni a "buchtu" - a byť váží stejně, vypadat stejně nebudou *bzum* To jsou extrémy... Ale když se sama sobě líbíš, nedržíš diety, tak proč se cpát večer dezerty jen kvůli normám? A stresovat se? Nevidím v tom smysl :)
wouaf: V obou myšlenkách s tebou naprosto souhlasím, ale přesto na mě ani jedna nesedí. :) Bohužel...
Změření podílu tuku a svalů je super nápad, ale celkem zbytečnej u někoho, kdo se vůbec nehýbal a papkal jednu čokoládku za druhou. :) V tom měla pravdu, no a druhá věc je, že přesně jak píšeš já jistou "dietu" držela. Respektive jsem vynechala některé potraviny a zhubla do podváhy, která ohrožuje zdraví pomalu víc než nadváha, takže přibrat ne-můžu, ale musím. Každopadáně máš pravdu, že kvůli vzhledu by se člověk stresovat neměl...Zdraví je zkrátka vždycky na prvním místě. :)