Úplně úplný úplněk

 Koukli jste se ven? 
Ta bílá koule na obloze je magičtější než magická...

Dlouho jsem vás nezahltila nudnýma zprávama o mém životě. Což to nahradit? :) 
Ani vlastně nevím, čím bych začala. Možná by se hodilo "Milý deníčku," ale to by mohlo pár čtenářů odradit takže začnu zkrátka přímo.
Ve škole toho je teď...moc. Ani ne tak moc, ve smyslu moc, ale moc, jakože MOC....Prostě to nejde. Mám pocit, že čím víc jsem unavená, tím víc toho přibývá, je to k zbláznění.
Další věc je už hodně soukromá a už z toho důvodu doufám, že tenhle blog nezná tolik lidí, co znám já...Přece jen cítím větší úlevu při psaní někam, kde mám kontrolu nad tím, že to nepřečte někdo...u koho bych to zkrátka né-až-tak-chtěla. 
Zkrátka a dobře jde o to, že nějakým záhadným způsobem musím přibrat. (Teď se každý 1,5tý čtenář zarazil a diví se. Zbytek uvažuje, že jsem se zbláznila ať už zcvokla úplně a nebo je ze mě anorektička. No a ti další lidi to už ani nečtou, takže čau. :D) Ale teď vážně, nedávno jsem sem psala článek "Ideál krásy", který s tím celkem úzce souvisí. Mám na to totiž vztek. Mám vztek na celý společenský systém, který třídí člověka podle vzhledu. Hodnotíme se nazvájem. Závidíme si. Kritizujeme. Hledáme vzory...
Před zhruba dvěma lety mě doktorka řekla takovou modrou radu: "Nežer." Měla jsem totiž mírnou nadváhu (zruba šest kilo nadváhy) a ona se cítila být o krok blíže k Nobelovce, když mi to "diagnostikovala" jako by zrdcadla přestala fungovat a já se neviděla. Ale viděla a moc dobře, jen to teď někdo řekl a to pořádně a nahlas. Nehroutila jsem se ale. Zkrátka a dobře místo toho jsem vzala do svých rukou iniciativu, ale rozumně. Nejsem blázen a tak jsem ihned na nějaké drastické diety zapomněla. Bez večeře odmítám být, jídlo vlastně obecně miluju a tak jsem se raději soustředila jak jíst zdravěji a na pohyb. Jenže kdy to ukončit už také nikdo nedokázal určit a tak se "zdravě žilo" dál, až jsem zhruba dvě kila pod normálem.
Psina co?
Nezbláznili by jste se z toho?

...Jak vidíte já ano, protože místo toho abych v nudě kreslila komiksy, pozorovala hvězdy, čučela na bednu nebo co já vím trhala polštáře, píšu, ani vlastně nevím komu všemu, něco tak důvěrného. Třeba doufám, že máte podobné zkušnosti a napíšete něco v tom smyslu, že to zas jednou bude fajn.
Nejprve mám vybírat méně tučné potraviny a více prospěšné co se týče obsahu a pak dva kelímky smetany k večeři a tři dezerty povinně. Tak si říkám, jeslti je mi vůbec předurčeno jíst normální. Jestli je u mě vůbec možný bejt jeden týden normální. Asi se zkrátka vždycky musím nějak vymykat.

Na druhou stranu, alespoň nejsem jako všichni ostatní.
Někdo už z toho davu vyčuhovat musí. ;)
Mějte se, moji drazí neznámí,
Vaše uvrčená Wrrr....Wouaf!