Ačkoliv mám pořád hlavu plnou Pulzujícíh vakuol, membrán, nálevníků a já nevím čeho všeho (psali jsme biologii...),
tak se de facto celý týden točí kolem tanečních. 
Jaký je pocit slečny, která si stoupne v řadě schválně před toho jistého a chce s ním tančit..Ale on se mine o metr vedle?
Jaký je pocit kluka, který je na střídačce na židli a pozoruje ostatní páry?
Určitě vás napadá i spousta jiných otázek. A odpovědi?
...já osobně na to druhé vám vážení neumím odpovědět objektivně.
Ale na to první existuje jednoduchý citát: 
Choroby jsou nakažlivé - kéž by byla i láska...(W. Shakespeare)

(Není to sice zatím můj případ, ale řekla bych, že vyměnit jedno slovíčko za trochu méně cenné a sedí to. )

 Třetí hodina tanečních

se nezadržitelně blížila. Na přípravu jsem měla necelou hodinu. Řasenka se kmitala v rytmu Rock'n'Rollu znějícího z repráků poměrně rychle. Vzduchem se linuly kristalky pudru. Zavoněla vůně a...
Hotovo.
S kamarádem jsme vyšli přesně na čas a zanedlouho

aneb úvod k nové povídce-
zatím mě napadá jen takové jednoduché pokračování, takže i pro mě bude překvapení jak to celé ještě bude.
Pokud mě teda něco napadne. 
Když si to tak po sobě čtu, vypadá to jako nějaká strašná romantika, takže tomu možná dodám drama-
a možná taky ne.
Hlavně vás

Tak tohle byl asi první taneční film, který jsem viděla.
Bylo to na Vánoce (tuším v šesté třídě) a dodneška si pamatuju, jak jsem potom stála před zrdcadlem a snažila se napodobit Jenifer Lopez. 
Ten film mě naprosto fascinoval...Nebylo to žádné filmařské veledílo. Vážné drama k zamyšlení.
Je to

 Taneční-
Věc, kterou někdo bere jako nevyhnutelnou. 
Někdo se jí s přehledem vyhne.
A jiný se tam hrne a to s radostí.
Já to beru tak středně. Jako něco nevyhnutelnýho, na co se ale strašně těšim. 
Už mám za sebou první hodinu...a na obzoru je druhá.

A

Éhe ehm...
Otevírám novou rubriku s názvem "Hudba plus tanec".
Ti bystří možná už tuší, co by mohla obsahovat...

Víte, já jsem nesmírně ujetá na videa z různých koutů světa o tanečnících, taneční soutěže (Takže jsem přirozeně na větvi, že bude běžet třetí kolo StarDance!) , taneční filmy a samozřejmě i na hudbu a vše s ní spojené.
Já osobně bohužel netancuji a už vůbec nezpívám veřejně (dbám o zdraví svého okolí...). 
Navíc na tomto blogu bylo už tolik článků o tom, co mám ráda, ale tyhle dvě věci tu...chybí.
Zatím.

Takže, dámy, pánové, slečny, mládenci, úchylové, tyranosauři a velectění umělci a jiná stvoření.....

Je dvacátého sedmého září a otevíráme novou rubriku! 

 Je víkend. :)

Těžké tomu uvěřit. Myslím si totiž, že je pátek skoro už i v pondělí. Nemoc z povolání?
Má to i své světlé stránky. Byla jsem v kině!!
Takhle to nezní asi moc extra...No, byli jsme tam tři. Tři dé. Já..a kamarádka s kamarádem. :) (De facto kamarádka je Lady-Alisell.)
A bylo to fakt super :) 
Šli jsme na Step up 3D, kde vám dají takový strašně

 Nebo-li řetězák...je tu! ;D
Už ani nevím, kde jsem ho vzala...

 Začal nový školní rok. Jo, je to docela šokující. :) 
Myslím ale, že z toho nemusíme nikdo dělat žádnou tragédii ani komedii. Prostě je září...
Kdo čte moje články, nebo má to ohromný štěstí, že mě zná osobně (huhaha), tak ví, že se pokouším hrát na kytaru. No a o co se pokouším teď ? Je to legendární písnička od legendárních kluků. The Beatles-Let it be. Ach jak já si jí zamilovala.

aneb článek v kostce. (Totiž když si to tak po sobě čtu, vůbec to nedává smysl...)
Vlastně jsem tak trošku zahradničila. Jezírko, schody, chodníčky....nic převratnýho;) Každopádně z toho mám vážně radost. Totiž, když vidíte výsledek namáhavé práce, uklidní vás to....Asi ode mě čekáte články, které zas budou obsahovat slovo ško*a. Ale nebojte, snažím se zachovat si