Zbývají poslední minuty v roce 2010.
Pro mě to byl jistě zajímavý rok plný začátků a konců.
Plný překvapení, ale takový už život je.
Přes všechno negativní, co se v něm odehrálo, to byl pěkný rok...

Ale nechť je ten NOVÝ o kousek lepší! :)

Vaše Wouaf. 
 

 Člověk má od přírody tendenci být jedinečnou bytostí. Má proto své vlastní názory, pocity a přivlastňuje si k tomu i pár osobních věcí...
Týká se tenhle přirozený přivlastňovací pud i lidí? 
Jistě, nemůžu říct, že mi daný člověk patří, ale...
Jak rádi slýcháme, když je někdo "jenom náš". 

Kdyby se to vzalo z tohodle, čistě přirozeného konce, tak

Přesně před rokem a jedním týdnem byl založen tento blog.
Vznikl tenhle červený svět Wouaf...

Bylo napsáno šedesát šest článků.
Nahrála jsem sem (jenom?) dvanáct obrázků (krom toho pod článkem). Otevřela jsem šest rubrik. 
Jako

Sněhová kalamita trvá a ulice jsou ztuhlé pod nánosem bílého poprašku vysokého zhruba metr. 
Vánoční atmosféra je zatím kdesi daleko, ale přesto se lidé začínají ohánět po dárcích pro svoje blízké. 
Třeba já.
Co se jedná dárků pro kamarádky nebo blízké příbuzné, mám pár nápadů...Neříkám, že geniálních, ale mám jistou představu.
Ale co když dojde na kluka?
Když

Wouaf leží doma s chřipkou.

Na jednu stranu to zní hezky. Celý den ležíte, spíte, přemýšlíte a posloucháte mp3ky. Navíc znám každou reklamu na všech  možných kanálech (ano, i tu s Horstem a zázračnými utěrkami za několik stovek). Ale na stranu druhou je to...nuda.
Po třech hodinách zkoumání fleku na stropě zjistíte spoustu věcí. Jakože když dlouhodobě šilháte, bolí vás oči.

 Zdá se mi to...? :)
Všechno o čem jsem kdy snila (teď chvilku nemyslete na perverznosti, prosím. Jde čistě o naivní romantické přestavy) se plní.
Prosím vás, neštípejte mě.
Co kdyby to byl jen sen? ;)

Pro ty zvědavější...Možná časem napíšu, co tahle krátká zpráva, vlastně znamená.
Možná se taky vzbudím.
 

Fantazie je důležitější než znalosti. Řekl Albert Einstein.

Tomu se to kecá.

Taky jste měli tak vyčerpávající týden?
Taky, když  po náročným dnu přijdete domů, toužíte jen po tom si už sednout/lehnout a koukat do zdi/stropu? 
Jo, tak já to mám stejně. 
Jsou týdny, které ubíhají rychle a jsou týdny, které trvají...a trvají...pak píšete pár testů a oni stále ještě neskončily...
Ale já jsem zjistila něco moc krásného, tenhle už končí a začíná období fantazie. 
Zkrátka si jen užijte si víkend. 

 

Minulá hodina tanečních se vydařila.
Až na jeden podstatný detail, ale k tomu se dostanu...
Jako vždycky mě vyzvedl kamarád před barákem.
Dojeli jsme na zastávku k dalším kamarádkám a společně pak jeli do sálu.
Jenže..
Když jsme šli schodama nahoru k  šatně, najednou ve mě hrklo.
Nehorázně jsem se lekla a taky jsem měla proč.
Noční

Vzpomínky nám nikdo nevezme. Jsou v nás a ty dobré nám často vylepší i horší okamžiky.
Často se procházím a jediné co dělám je, že sním o budoucnosti a nebo vzpomínám.
Stejně jako dnes....
Právě dnes jsem si totiž uvědomila pár dat dní, který ráda promítám v hlavě dodnes a zjistila jsem, 
že se v nich často objevuje čtrnáctka.
Čtrnáctýho listopadu (nebo prosince?)