Máš strach? Na! Tady máš mou ruku. Když tě budu držet pevně, bude to lepší? Ne, bojím se, že mě pustíš...
Nějakou náhodou jsem narazila na tohle motto a zarazila jsem se, to je ono!
To je přesně to, co nás (ano, jsem egoista-MĚ) činí často smutnými. Opuštění.
Ať už je to ruka v ruce či cokoli jiného. Vlastně se to dá přirovnat úplně ke všemu.
Je to takový univerzální motto, naprosto na všechno. Naprosto.
Znáte taková?
Možná, že jo, ale ostatním to přijde...jak to říct...hloupé? Nebo zkrátka neví o co jde.
Třeba má každý svoje motto. Kolik je přibližně lidí na zemi víme...Kolik je takovýchto přísloví ne-
Určitě spousty. Možná i víc...
Neříkám, že já mám zrovna tohle, líbí se mi spousta dalších...
ale je pravda, že tohle teď a předtím vystihovalo moje pocity...touhy a všechno ostatní.
Jen si říkám, kolik těch rukou ještě bude...?