lucik*: Úžasný motto, také vystihuje to, čeho se bojím, co řeším. Musím si ho taky napsat.
koktejlka: Ale takhle je to se vším. U čehokoliv riskuješ, že o to přijdeš. Takhle, nikdy nevíš, co se může stát. A i kdybys nedělala vůbec nic, třeba kdybs - já nevím - ležela celý dny v posteli - tak i tu postel ti někdo může vzít. Nejsem si úplně teď jistá, jestli jsi pochopila, co chci touhle hnusnou oklikou říct , ale snad jo.
Pravda ale je, že ačkoliv o tom všichni víme a všichni se toho do jisté míry obáváme, vždycky, když se to stane, jsme pak zklamaní, vždycky je to stejné, opakuje se to pokaždé stejně...
A ještě něco - přidala jsem si tě do přátel. Obnovuji svůj blog, vymazala jsem víc než polovinu starých přátel a přidala pár nových - a narazila jsem při tom i na tebe. (Snad ti to nevadí.)
constricted: Strach to je to, ca nás snad nikdy neopustí a důvěra to, co má strach navždy zůstat.