Dnes. Zítra? Včera!

Den  ze života Wouaf.

Dneska to byl celkem náročný den, ano...Musela jsem povinně navštívit obchod se sportovním zaměřením (ti, kteří mě znají zřejmě tuší proč.). Jakmile jsme jako rodinka přišli, nikdo se nás nechopil, což oceňuji. Nesnáším, když se příliš aktivní obchodníci přiřítí a snaží se vám pod nos naházet všechny "dóst dobrý věci, akorát pro vás", které ve skutečnosti vůbec nepotřebujete. Ale nebudu kazit obchodní taktiky a jdu dál. Nikdo si nevěděl rady, obchod byl přehledný, to jo, ale co vybrat? Oslovili jsme (celkem dost pěknýho ;) ) prodavače. Otočil se, potichu si vyslechl naši skutečně zoufalou prosbu a už si to frajersky štrádoval regálama. Jo! Frajer...Ehm, abych pokračovala. Vyndal X věcí z regálu, položil je dolů a okamžitě mi začal tykat (nic proti tomu kdyby byl alespoň slušnej..ehm.) Nuže, vyzkoušela jsem, jakš takš jsem kývla hlavou, že to sedí. (Načež měl milion dalších chytrejch rad) a vypadla jsem jako střela! Neskutečně mě to přehodilo náladu, ani nechápu proč. Pmf! Frajírek...

No a to mě donutilo poslouchat takový ty písničky pro špatnou náladu, který ve vás většinou vzbudí ještě horší. Dnešek moc neušel, to už víme, a co bude zítra? Začala jsem s postupem času vzpomínat. (To dělám, když nemám nebo nechci přemýšlet o dnešku a budoucnu..) Vzpomněla jsem si na to období, když jsem vám psala sem na blog, jak jsem šťastná, kolem jedné v noci a cítila jsem se tak živě, jako by bylo poledne. Tu energii mi dobíjel jistý 'kamárád'  a to celkem vydatně. Jenže kamarád taky rád.... ale pak velice nerad ! ...a vlastně jsme tam kde jsme před chvílí byli. V dnešku. Bez kamaráda a s protivným prodavačem. 

Mějte se blaze.

Vrrr.....Wouaf!