zlomenymec: Mě vždycky zajímalo, kdyby byl můj život jako film- tak jaká hudba by hrála v závěrečných titulcích =) Říkám tomu "Písnička na konci života" a pořád mi vrtá hlavou, jaká by tam asi byla Veselá, smutná, rychlá... ? O_o =)
constricted: V životě můžeš dostat i hlavní roli i úplné křoví. Ale nic ti nebrání v tom dát i do té sebemenší role všechno.
wouaf: Tohle je vděčné téma, tolik věcí se na to dá vymyslet...a filmová páska se pořád točí..
ladyalisell: To my připomíná jeden citát od Seneky: S životem je to jako se hrou. Nezáleží na tom, jak je dlouhá, nýbrž na tom, jak se hraje.
koktejlka: No jo, ale vezmi si, že i TOHLE všechno je součástí toho filmu. Víš, s tím souvisí můj nesmyslný nápad, že tohle všechno se nám jenom zdá - nebo že jde o nějaký jiný druh nereality, nebo nějak jinak pokroucené reality. To zase souvisí s tím hraním v reálu (mimochodem, máš to pěkně napsané), takže jsem se dostala zase na začátek tohoto vesměs nesmyslného komentáře. Ale takovéhle uvažování mě baví. Občas - a poslední dobou se mi to stává nějak moc často - se takhle zasním na záchodě. Nechtěně, omylem, a dojde mi to, až když se s cuknutím proberu. A přemýšlím o všem. I o tom, jestli vůbec přemýšlím. A jestli přemýšlím o tom, že přemýšlím o tom... a kdo přemýšlí o tom, že někdo přemýšlí... a tak dál.
wouaf: Božínku, to je strašně roztomilej komentář Taky mě někdy napadá to, že si celý život sním a jednoho dne se proberu...Ale na druhou stranu co když ne?
...To s tím záchodem máme ale společný