Helemese! Přijdu do pokoje a co tam vidím, sluníčko. Proslunilo mi to tak šedivé stěny...K tomu se mi zdál príma sen. Řekla jsem si, že si ho musím pamatovat, ale marně..vytratil se celkem rychle, jenom krátké úryvky se mi zachytily před očima. Většinou se mi zdají špatné sny, ale tenhle byl vážně pěkný...bylo by zbytečné vypisovat co všechno obsahoval, ani já už to nevím přesně a víc si to domýšlím. Nezdál se mi dnes, ale provází mě posledními dny jako skutečný zážitek. Neskutečné jak jsou sny reálné. Ani těmi nejpestřejšími slovy nelze vyjádřit ten pocit nebo prostředí. Je to jenom na vás. Jenom vy jste to zažili, i když v tom snu může být kdokoliv ani ten/ta bohužel nikdy nepochopí. Ať to je výlet do jeskyně s někým kdo je pro vás pravý kamarád (to se mi zdálo asi před rokem), ať je to procházka (asi před měsícem), ať je to bezmyšlenkové běžení chodbou školy s rukami u sebe...( ^-^ ) Já a sen, něco jako slunce a jaro. Slunce je tu pořád, ale na jaře září jako nikdy..
