Sníh.

Já Vám nevím..Když ta břečka bílá napadla, měla jsem pocit, že zmrnu, že do toho kopnu a já nevim co všechno. Jisté bylo, že z toho sucha nevyváznu. Sníh.
Když toho za sedmero kopečky, paneláky, baráky, starostmy a tak napadlo ještě víc...řekla jsem si, že chci léto. Hned!
Když toho já sakra nevim za jak dlouho napadlo tolik, že jste neviděli na špičku kozaček, řekla jsem si, že s tím nic asi neudělám, ale že tu břečku nesnášim.
Ted přestal padat, postupně taje a sem tam se ještě snese jedna...dvě...když máte štěstí, tak i tři vločky a heleme se! Ejhle! Hu! Téda! ...Wouaf chytá teta nezbeda=nostalgie, smutek a vždyt to znáte...
A tak je to se vším.
Máš toho hodně. Pak víc. Ještě víc. Pak toho máš plný zuby, stopneš to...a chybí ti to.
No a znáte jí-nebyla by to Wouaf, kdyby na konec těch keců nenapsala nějakou 'chytrou' poučku, moudro nebo jinou věc naprosto zbytečnou...
Nuže chytejte, letí k vám další takové modro...

"Věci ze života jsou jako druh pudingu v akci...Málo stojí, krásně voní a když ho vaříš a připravuješ-nemůžeš se dočkat. Pak si naleješ a ochutnáváš..postupně ti přestane chutnat a pak říkáš, že už nikdy nebudeš jíst ten humus...Ale až na něj příště nebudeš mít chuť, zmizí. Byl totiž ve výprodeji."
"Nemusíš být rozhodčí abys věděl, že pokud něco přepískneš a chceš to ukončit na čas-'Time'. Nezapomeň zase písknout na hru..."
"Zprotivit si něco neznamená to nenávidět, pomlouvat to a ubližovat tomu... Znamená to zapomenout, vysvětlit a jít dál."