ladyalisell: No jistě... vždyť ukažte mi někdy někoho, kdo nikdy nikomu nic nezáviděl. Takový člověk není.
To mi připomíná úryvek z jednoho anime: "Opravdovou hvězdou se nikdy nestaneš, aniž by tebou ostatní lidé opovrhovali a záviděli ti." V překladu - každá hvězda umí něco lépe než někdo jiný a když vyjde na jeviště, většina lidí v hledišti pocítí závist, že na tom jevišti nestojí oni sami. Nemám pravdu?
wouaf: Ano máš pravdu..trochu mi to připomíná školu...
Ale to bych zase odbočila...
Špatné je, že my závidíme a v klidu si házíme ty 'zlý' pohledy dál a pak se divíme, když se nám to vrátí..
koktejlka: To je tak děsně moc pravda, až je to smutný. Jo, vystihly jste to obě. A týká se to všech, i mě. A ty pohledy... slova, člověk si je pamatuje, mrzí ho je poslouchat a po delší době ho i mrzí, že je kdy vyřkl... Že se tak na někoho podíval, že mu tím pohledem řekl "proč zrovna ty? proč ne já?"
constricted: Každý závidí. Alespoň jednou. Ale všichni se umějí ovládat. Umějí předstírat, že to tomu druhému od srdce přejí a mají za něj radost. Usmívat se jako by nic a při tom v duchu proklínat všechno kolem sebe. Ale je to nejspíš dobře. Kdybychom veškerkou závist dávali ihned najevo, mocpřátel bychom neměli... A opravdové umění je, když člověk mávne rukou a řekne si "Ona má to, nebudu stejná a budu třeba lepší nebo jinačí!" Ale je to těžký...:-)