koktejlka: Jasně že se člověk mění. Roste, vyvíjí se zvenku i zevnitř.
"... nebo dokonce sami přiznají, že se mění (což je největší blbost)" ...?? Prosím? Je hloupost uvědomit si vlastní změnu? (A o čem je tenhle článek?) Ne, podle mě je normální (u lidí, kteří se dovedou "objektivně" vnímat), že si všimnou vlastních změn.
Řekla bych, že tyhle změny závisí nejvíc na pohledu člověka na svět. Na způsob, jakým ho vnímá a jak se to odráží v něm. Jak se srovnává s ostatními. Jak si uvědomuje, čím by chtěl být a čím ne. A tak dál...
constricted: Měníme se, to rozhodně. Já někdy žasnu, když se zamyslím a jen sevřu pěsti při myšlence, jaká jsem kdysi byla. A nebo se mi stýská po těch "starých časech". Často jsem ráda, že jsem se změnila. Že jsem jaká jsem, jsem se sebou smířená a dokonce i někdy spokojená a za nic nechci být jiná! Jsem konečně svá. jsem to JÁ! Ale bojím se. Bojím se, že se změním...