Když přijde štěstí, nechodí samo.
Přijde rozkvetlé období plné energie a radosti. Neuvěříte tomu, že se to děje.
A pak střih a je to všechno v prdeli. A když jedno, tak i druhý. A pak i třetí. A pak se dozvíte, že vlastně i čtvrtý...a všechno vám dává smysl a to, že se to děje, vám přijde jen jako součást posranýho světa...
Když přijde přátelství, přijdou s ním kamarádi. Hroší i lepší. Větší i menší. Jeden, druhý, třetí, čtvrtý. A jste obklopeni štěstím a pochopením.
A pak se objevila láska a s ní se objevili hned dva muži. Oba báječní. K oboum láska. Ale každá jiná. Jedna, druhá, Jeden, druhý... A jste obklopeni samotou, sklíčeností a nepochopením ze všech stran.
A i když by si někdo řekl, že je to super, není.
Protože ať chcete nebo ne, jednomu ublížíte.
Protože je lepší být sám a zoufalý, než nechat ty dva zoufat.
A protože tenhle řádek vlastně vím, že nebyla pravda, byla to sračka,
ale nevím, co jiného mám dělat.
Upřímně a čistě vám říkám, že fakt nevím.
Asi se vážně na všechno vyseru a půjdu dojit duhu na Jamajku.
Nebo tančit flamengo.
Nebo budu slepý učit, co jsou křídla labutí a hluchým vyprávět co píseň znamená (Karel Kryl - píseň Irena)
A kdybych měla kulku..
udělala bych z ní docela kýčovitej přívěšek.
A taky tahle je pěkná...
I'm holding on your rope, got me ten feet off the ground
I'm hearin what you say, but I just can't make a sound
You tell me that you need me..Then you go and cut me down, but wait...
You tell me that you're sorry...didn't think I'd turn around, and say...
It's too late to apologize, it's too late.
and I said it's too late to apologize, it's too late...