Kocovina z tance

 I když název článku nezní vůbec radostně, je plný optimismu. 
Co se událo v životě Woooouaf ? 

Mám za sebou pár príma akcí, ze kterých mám jeden lepší pocit za druhým. 
Prvním je takový víkendový "posezení" s partičkou mejch nejbližších přátel ze školy. Nešlo o nic víc, než o dva dny bez rodičů, dva dny bez školy, dva dny s něma. Co víc bych k tomu měla říkat nevím...snad jen děkuju. :) 

Další událostí je absolvovanej ples.
Bože, jak já to miluju...

Bohužel, tím veškerý oficiální plesání skončilo.
Včerejším večerem je jasně řečeno to, že jsem oprávněná říkat svejm vnoučatům. "Jop, i já chodila do tanečních."
Je mi to až líto, i když to nebudu přiznávat, tak jsem věřila v pokračování. Alespoň jednou měsíčně. 
Škoda... 
Třeba se přihlásím do nějakého klubu a budu v tom pokračovat, protože nástavbový kurzy vlivem jednoho joudy nevyšly. 
A nebo si tanec nechám proplout mezi prsty a dám si do dlaní něco jiného. Uvidíme. 

Každopádně ples byl bezkonkurenční. K mému překvapení jsem se tam celkem dost uvolnila. Ne, neopila jsem se, jen jsem prostě mluvila bez přetvářky, bez křeče....což by člověk řekl, že bude probíhat přesný opak.
Potkala jsem tam pár kamarádů včetně těch, kteří se mnou ty kurzy absolvovali. 
A když jsem plácla, že potřebuju kluka na tančení,...přišel pro mě kamarád jednoho kamaráda s úsměvem na rtech. 
(Někdy se ta upřímnost nevyplácí....ale někdy jo :D)

Teď mě ale néhorázně bolí hlava.
Nevim z čeho, přísahala bych, že jsem nic nepila. De facto i nic nealko, takže už asi znám příčinu.
U mě svítí sluníčko a nehodlám na něj koukat jen přes žaluzie. :)
Takže vám přeji krásný víkend.... ! ;)